Odčinění

28. dubna 2010 v 0:52 | worn whore |  Moje tvorba
Dýcháš můj vzduch.
Byli jsme jeden příběh, jsme jedno tělo, budem jedna vzpomínka.
Ty tu ležíš a nic neříkáš.
Byli jsme rozbiti v porcelánu.
Padá déšt' kouřového oparu a ty tiše prosíš, at' si to ještě rozmyslím.
Asi tě maminka nenaučila, že se má poslouchat!
Odplivneš si, těžká pouta ti drtí zápěstí.
Tvůj pach od děvek se line po celém pokoji,
i netopíří květy pomněnek uschly.
Típám cigaretu o tvou strachem zpocenou tvář.
Říkals, že  jsem jediná. Nikdo ti neřekl, že lhát se nemá?
Kapky benzínu chladí tvůj nahý klín.
Já si už nic rozmýšlet nemusím.
Pomodli se! Chci tě zprostit tvých hříchů.
Žes tohle ode mne nečekal?
Škrtám sirkou, snažíš se najít záminku.
Žádná není! Jsem dítě odčinění.
Plameny a křik.
To tě odnaučí!
Že jsem bestie? Ano, možná.
Aspoň už takovýho hajzla žádná další nepozná.
fire
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama