V propasti nicoty, padajíc dolů, lapajíc po dechu, čím níže padám tím víc je tma a zima...

4. ledna 2010 v 4:14 | worn-whore |  Dear Diary
Nadpis mluví sám za sebe...mé myšlenky jsou nekonečná propast ve které se pomalu hroutím ke dnu...
Každopádně upozornuji, že ze sebe nechci dělat nějakou chudiku! Chudinky nenávidim, rozkopala bych všem co si hrajou na chudinky jejich nechutnej ksicht! (sprominutim)
Zasraně se ztrácim sama v sobě, nevim co dělam, co si myslim, kde jsem, co jsem...
Nejradši bych se sfetovala do němoty, utlumila svou bolest.
Cítím se tak prázdně, zavrženě, nepoužitelně.
Hm, jakási ironie, za dvě hodiny vstávám do školy...jak nepříjemné...ne to vstávání...ty lidi..lidi co zas budu muset vidět, né že bych k nim chovala osobní žášt ale prostě ted lidi zavrhuji, nechci mít u sebe nikoho, nikoho nechci vidět, s nikým nechci mluvit, nikoho nechci vnímat, prostě jen já a mé myšlenky...tot další ironie, cítím se odstrčená, prázdná, osamělá a přitom lidi sama přímo odstrkuju, kéž by mi někdo dokázal vysvětlit, jaký má tohle smysl...
no nic, už to raději zabalim, pokusim se utéct do snů, do němého spánku... (stejnak neusnu) X-/
Kam? Tam.
Kudy? Tudy.
Kde jsme?
Nikde...
...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Keff Keff | Web | 4. ledna 2010 v 17:08 | Reagovat

Vůbec se neomlouvej... To mě mrzí :( taky mám strach jak ve škole dopadnu.. ale moc pro to nedělám.. nic pro to nedělám. V tomhle článku ti absolutně rozumím, myslím, že se teď cítíme zatraceně podobně. Chtěla bych ti pomoct, ale nevím jak.. Nevím co dělat. Icq mám, a moc ráda bych měla tvý, ale chtěla bych tě poprosit, jestli bys mi nedala e-mail, nebo tak něco, kam ti ho můžu poslat.. Nechci aby mě tu přes něj někdo našel.. Promiň..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama